Skončila reforma ZUŠ, přinese třeba výuku na nových nástrojích

Reforma základních uměleckých škol (ZUŠ) je po pěti letech u konce, školy díky ní mohou například zavést výuku hry na nových nástrojích nebo zatraktivnit hudební teorii. Zároveň by měly přestat tlačit děti do soutěží a soustředit se hlavně na vzdělávání a rozvíjení schopností a dovedností svých žáků. Na dnešní konferenci projektu Pilot ZUŠ to řekl jeho manažer a ředitel ZUŠ v pražské Hostivaři Jiří Stárek. 

Smyslem reformy bylo nastavení centrálních osnov, podle nich si pak musela každá umělecká škola nejpozději do tohoto školního roku vytvořit vlastní vzdělávací plán. Vyučující tak dostali možnost přizpůsobit si výuku do určité míry podle sebe, dříve se museli řídit jednotnými pravidly. "Dítě ve třetím ročníku muselo chodit do orchestru, ačkoliv to pro něj nebylo přínosné," popsal například dřívější fungování Stárek. 

Takzvané rámcové vzdělávací programy ale autoři projektu tvořili spolu se 40 pilotními ZUŠ z celé republiky, v plánech se proto neobjevilo nic, co by se neosvědčilo v praxi. Reforma má zároveň řešit nešvary, s nimiž se umělecké vzdělávání potýká, například příliš teoretická hudební nauka nebo lpění na účasti a dobrém umístění školy v uměleckých soutěžích. Školy prý také příliš nesledují trendy v uměleckých disciplínách. 
    
"Učitelé mohou třeba začít vyučovat etnickou hudbu," přiblížil Stárek, jak může nově výuka vypadat. ZUŠ by také měly při výuce víc reflektovat moderní elektronické nástroje nebo počítačové zpracování hudby. 
    
Projekt přišel na osm milionů korun, hrazen je z EU. 
    
V České republice funguje 487 ZUŠ, z toho je 42 soukromých a tři církevní. Hudbě, tanci nebo výtvarné výchově se zde učí 230.000 žáků. Celkem učí na ZUŠ 10.000 pedagogů. Školy fungují na tisícovce detašovaných pracovišť, takto hustá síť uměleckého vzdělání je přitom podle Stárka ve světě ojedinělá. 
 
zdroj: ČTK